Druhé čtení novely Zákoníku práce – předkládám 8 pozměňovacích návrhů

7. června 2017, 57. schůze Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR 

Poslanec Karel Rais: Dobrý den, vážený pane předsedo, vážená paní ministryně, kolegyně a kolegové. Dnes budu s dovolením trochu delší, protože mám těch pozměňovacích návrhů celou řadu.

Ve svém prvním pozměňovacím návrhu bych se chtěl věnovat problematice home office na vysokých školách, protože na jednu stranu je záslužné, že navrhovatel věnuje této problematice pozornost, ale myslím si, že je nešťastně definována pro potřeby vysokých škol, zejména s ohledem na novou povinnost zaměstnavatele hradit vznikající náklady spojené s prací z domova, včetně například připojení a prostředků komunikace. Home office činí v případě akademických pracovníků nemalou část jejich pracovní náplně. Je součástí obvyklého způsobu práce na vysokých školách a také je běžným benefitem pro akademické pracovníky. Nová pravidla by vedla k významnému omezení poskytování této možnosti vysokými školami, což určitě není žádoucí vztah. Proto navrhuji, aby akademičtí pracovníci byli z této úpravy vyňati.

Vyznačené navrhované změny jsou pak konkrétně uváděny v pozměňovacím návrhu, který mám uložen v informačním systému pod číslem 5192.

Další pozměňovací návrh se týká problematiky nové povinnosti rozvrhování doby výkonu práce u dohody o provedení prací a u dohody o pracovní činnosti a nově povinnosti určování přestávek v práci, což jsou zase dosti často používané nástroje v pracovním vztahu mezi zaměstnancem a univerzitami. Navrhujeme opět vypuštění nové povinnosti zaměstnavatelů evidovat dobu výkonu práce u osob, u zaměstnanců, kteří pracují na základě dohody o pracovní činnosti a dohody o provedení práce, a také vypuštění nové povinnosti ze strany zaměstnavatele odpovídat za dodržování přestávky v práci u zaměstnanců pracujících na dohodu o pracovní činnosti a dohodu o provedení práce. Nová úprava mladistvých zaměstnanců stejně zůstává pozměňovacím návrhem nedotčena. V podstatě jde o to, že bychom měli jako řídící pracovníci určovat zaměstnancům, kteří pracují na příslušné dohody, kdy mají přestávku v práci, když třeba bude odpoledne nebo večer pracovat na nějakém projektu, a to už nemluvím o nemožnosti vyžadovat tyto povinnosti v případě, kdy půjde o zahraniční akademické pracovníky.

V důvodové zprávě sám předkladatel návrhu připouští, že zmíněná úprava přinese značné materiální náklady na straně zaměstnavatelů. V případě dohod o provedení práce toto může být zcela likvidační pro příležitostné zaměstnání například studentů, penzistů a dalších slabých nízkopříjmových skupin, u nichž zaměstnavatel omezí kvůli nově zavedené administrativě rozsah zaměstnání. Tento návrh na vypuštění zmíněné povinnosti je podporován pracovními komisemi Rady vysokých škol, což je zákonná reprezentace vysokých škol. Čili lidově řečeno, jde o to, že není možné reálně kontrolovat přestávky v případě pracovníků, kteří dělají na dohody.

Tento pozměňovací návrh mám zaveden v informačním systému pod číslem 5506 a přihlásím se k němu samozřejmě v podrobné rozpravě.

Další pozměňovací návrh je věnován opět dohodám o pracovní činnosti, a to že se nově vymezuje vyrovnávací období u dohody o pracovní činnosti. Zase navrhuji vypuštění nového vymezení zkrácení vyrovnávacího období u dohody o pracovní činnosti, protože ten návrh znamená zkrácení z 52 týdnů na 26 týdnů, a ten je problematický v některých oblastech pracovněprávních vztahů, zejména třeba v oblasti vysokých škol, kdy nedochází k vzájemnému krytí akademického a kalendářního roku. Ve vysokém školství jsou takzvané DPČ, dohody o pracovní činnosti, uzavírány zpravidla na počátku ledna daného roku s délkou trvání jeden rok. Vyrovnávací období 26 týdnů by v praxi znamenalo, že v měsících leden až červen, kdy probíhá dvojí zkouškové období a výuka letního semestru, by bylo nutno aktivity pracovníků na DPČ na vysokých školách utlumit, naopak v měsících červenec až prosinec, kdy probíhá pouze výuka zimního semestru, by bylo málo práce, za kterou by nebylo možné pracovníka pracujícího na DPČ odměnit. Opět toto řešení znamená nemalé navýšení byrokratické zátěže v administrativě vysokých škol. Tak jak v předcházejících případech, i tento návrh na vypuštění shora zmíněného omezení vyrovnávacího období je podporován pracovními komisemi Rady vysokých škol, což je zákonná reprezentace vysokých škol.

Tento pozměňovací návrh mám uveden pod číslem 5507.

Jsem v polovině. Čtvrtý pozměňovací návrh je věnován problematice nového vymezení odměnění u dohod o pracovní činnosti a u dohod o provedení práce. Navrhujeme opět vypuštění tohoto omezení v oblasti dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr, a to vypuštění zavedení povinného odměňování zaručenou mzdou namísto dosavadní mzdy minimální. Dosavadní praxe, kdy se odměna z dohod, respektive jejich dolní hranice odvíjela od minimální mzdy, v mnohem větší míře umožňovala zaměstnavatelům, například vysokým školám, zapojit do své činnosti i studenty. Tato nová úprava a náročnosti zjišťování příslušné sazby povede k útlumu této praxe. Navíc pro každou jednotlivou činnost bude nutno sjednat samostatnou dohodu z důvodu rozličností sazeb.

Tento pozměňovací návrh je veden pod číslem 5509.

Pátý pozměňovací návrh, vedený pod číslem 5570, je věnován problematice nového omezení možnosti krácení dovolené, kdy zaměstnavatel může zaměstnanci krátit dovolenou pouze v případě neomluvené absence v době pracovní směny, a to pouze o hodiny, které zaměstnanec zameškal. Krácení je v podstatě zastropováno tím, že nelze zaměstnanci zkrátit na méně než na tři týdny za odpracovaný rok. De facto tak může nově dojít ke zkrácení dovolené pouze o jeden týden, respektive 5 dnů proti zákonnému nároku. Předkladatel tady argumentuje úmluvou Mezinárodní organizace (práce) z roku 1970, tak teď si na ni vzpomněli, a podle mě, nebo mých kolegů je ta úmluva chybně interpretována a její odůvodnění v důvodové zprávě je zavádějící. Úmluva hovoří o nároku na placenou dovolenou, o její délce, která nesmí být kratší než 3 týdny za kalendářní rok. Mohl bych tady citovat tu úmluvu. Myslím si, že bychom neměli zvýhodňovat osoby, které se vyhýbají plnění svých povinností, případně páchají společensky škodlivé jednání, a že tento nový novelizační bod jim nadržuje. Proto se domnívám, že by tento příslušný novelizační bod měl být vypuštěn a ponechán v původním znění zákona.

Další pozměňovací návrh se týká evidence týdenní pracovní doby. Mám ho veden pod číslem 5191. Navrhovatel předpokládá, že bude povinné rozvrhování týdenní pracovní doby a v souladu s tímto rozvrhem bude přidělována zaměstnancům práce, což je naprosto nevhodné do prostředí vysokých škol. Znamená to, lidově řečeno, že nám prostě pevně nadiktují pracovní dobu třeba od osmi do půl páté, a co se děje mezi, na to se nevztahuje zákoník práce. Je to jeden z nejabsurdnějších návrhů, který tady je. Takže na to samozřejmě reaguje reprezentace vysokých škol, Rada vysokých škol, která – a to si tady dovolím citovat usnesení: Rada vysokých škol nesouhlasí s povinností rozvrhovat týdenní pracovní dobu na vysokých školách stanovenou v novele zákoníku práce, která je aktuálně projednávána v Poslanecké sněmovně. Tato povinnost významně administrativně zatíží vysoké školy a je cizorodá akademickému prostředí vysokých škol.“

Svým způsobem je to – použiji možná trošku nadnesený pojem – likvidační nástroj pro české vysoké školy a samozřejmě také pro českou vědu. Prostě představa, že akademikovi zakážou, aby v sobotu, v neděli nestudoval (studoval?) nebo neprovozoval (provozoval?) vědu a dělal to jenom v daný konkrétní časový úsek, tak to tady nebylo myslím od založení Karlovy univerzity. To je prostě novinka, která je naprosto podivná.

Tento pozměňovací návrh mám pod číslem 5191 také uložen v informačním systému.

Předposlední pozměňovací návrh pod číslem 5786 se týká opět problematiky home office, kdy podle té novely musíme zjišťovat náklady spojené s komunikací mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem a další náklady, které vzniknou při výkonu práce. Tyto náklady, a domnívám se, a to je tam ten náš vklad – domnívám se, že tyto náklady by mohly být po předchozí písemné dohodě zaměstnance a zaměstnavatele zahrnuty ve mzdě, platu nebo v odměně z dohody. Prostě jde o to, abychom nemuseli evidovat, kolik elektrické energie spotřebujeme na to, když třeba zapneme počítač. Ty vyznačené změny jsou tedy uvedeny v tomto pozměňovacím návrhu, kdy navrhuji, aby nová úprava home office umožnila zaměstnavateli promítnout náklady na home office přímo do mzdy, platu nebo odměny z dohody, pokud se na tom předem písemně zaměstnavatel a zaměstnanec dohodli.

Poslední pozměňovací návrh, který mám pod číslem 5888, se týká doručování písemností. Je to spíš technické zpřesnění toho, co navrhovatel zamýšlel. Navrhovatel v podstatě hovoří rozumně, že písemnost doručuje zaměstnavatel zaměstnanci do vlastních rukou na pracovišti. Není-li možno doručit písemnost na pracovišti, může ji zaměstnavatel doručit prostřednictvím provozovatele poštovních služeb, prostřednictvím sítě nebo služeb elektronických komunikací. Tady jde v podstatě o jakési zpřesnění, aby bylo zřejmé, jakým způsobem je ta komunikace v doručování písemností.

Omlouvám se za to, že jsem vás tak dlouho zdržoval, ale je to osm pozměňovacích návrhů, přičemž u řady z nich se v podstatě snažím zpřesnit ty věci, které navrhovatel možná v dobré víře předložil, ale nešikovně je napsal do novely. Děkuji za pozornost.

Více zde.

Zdroj: Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR