Rais (ANO): Budeme trestat vládní úředníky za informování veřejnosti o ekonomické migraci?

Místo komunikace a diskuse dnešní „hlasatelé jediné pravdy“ volí metodu zastrašování státního úředníka, omezování jeho svobody projevu. Vyhazov za účast na semináři pořádaném na půdě sněmovny je nepřijatelný!

Český helsinský výbor byl dříve velmi respektovanou, mezinárodně i v tuzemsku uznávanou institucí s vysokým morálním kreditem. O tom není pochyb. Ale časy se mění, vedení institucí a jejich postoje se mění také ..… Byl jsem velmi překvapen obsahem tzv. otevřeného dopisu předsednictva ČHV panu ministrovi vnitra ČR s žádostí na odvolání PhDr. Tomáše Haišmana z funkce ředitele Odboru azylové a migrační politiky Ministerstva vnitra České republiky.

A důvod odvolání – jmenovaný pracovník ministerstva vnitra se ve sněmovně ČR zúčastnil semináře „Možnosti integrace migrantů v Evropě“, který pořádal dne 4. října 2016 poslanec PhDr. Zdeněk Soukup pod záštitou Názorové platformy Poslanci, senátoři, europoslanci – obrana evropské kultury a jejích hodnot. A zde měl pan ředitel tu „drzost“  prohlásit loňskou nekontrolovanou migraci do Evropy (zejména do Německa) za „proud ekonomické migrace“. A dále dodal, že pokud by šlo o uprchlíky, pak by pravděpodobně uprchli z rizikové země do země sousední, kde je poskytnuto bezpečí. Upozornil také na růst neomarxistických, sociálních experimentů z pera Evropské komise, když jejím nápadům, jak přistupovat k migraci, oponují selským rozumem.

K některým pavlačovým výrokům typu „seděl (PhDr. Haišman na uvedeném semináři) vedle Lukáše Lhoťana a Benjamina Kurase, kteří jsou známí svými xenofobními postoji a výroky“, které jsou uvedeny v citovaném dopise ministru vnitra, asi vůbec nemá cenu se vyjadřovat. Ale i toto trochu charakterizuje pisatele (resp. pisatelku), pevně však doufám, že ne celou instituci.

Je naprosto irelevantní, že s názory pana ředitele ohledně „neomarxistických, sociálních experimentů z pera Evropské unie“ souhlasím (a dokonce jsem je rozvedl v řadě článků a vystoupeních, které se týkaly systému řízení EU, resp. systému neřízení EU). Upozornil bych zde ale na názor poslanců ve sněmovně, kteří svým usnesením Poslanecké sněmovny ze své 42. schůze dne 22. března 2016 mimo jiné vyzvali premiéra a vládu ČR k odmítnutí tzv. uprchlických kvót. Tyto kvóty společně s dlouhodobým nedodržováním vlastních Schengenských, Dublinských a dalších dohod lze považovat také za jeden z mnoha konkrétních „neomarxistických, sociálních experimentů z pera Evropské komise“, kritizovaný v řadě států EU. Tento názor samozřejmě sněmovna presentovala před konáním uvedeného semináře. A ředitel Haišman pouze dokladoval svůj osobní pohled na sociální experimenty vládních elit EU, které vloni dlouhodobě porušovaly zmiňované mezinárodní dohody. Dopad těchto experimentů bohužel pocítí celá Evropa nejenom dnes, ale zejména ovlivní život našich vnuků a vnuček a dalších budoucích generací.

Osobně jsem vystoupil v diskusi citovaného semináře a navázal jsem na slova ředitele Haišmana o uprchlících, kdy jsem zdůraznil snahu vlády České republiky (viz též citované usnesení sněmovny) dlouhodobě podporovat uprchlíky v zemích, které sousedí se zemí, kde je válečný konflikt (např. syrští uprchlíci v táboře Zátarí v Jordánsku). Tato česká pomoc je světem i uprchlíky velmi pozitivně hodnocena. Cílem poslanců je pokračovat ve zvyšování finanční částky v rámci rozpočtu ČR na rok 2016, věnovanou na tuto konkrétní, humanitární pomoc uprchlíkům mimo území Evropské unie. Za finanční podporu, věnovanou jednomu azylantu v České republice, můžeme podpořit celé rodiny uprchlíků v táborech. A je snad naší společnou snahou pomoci co nejvíce lidem.

Jedním z cílů zmiňované Platformy, pod jejíž záštitou byl seminář uskutečněn, je přispět k výměně informací a názorů ve společnosti v oblasti obrany evropské kultury a jejich hodnot. Že se mění kulturní prostředí Evropy ve srovnání např. s Evropou poválečného období, o tom není pochyb. A že řada změn je také negativních (teror, strach z migrace, střet odlišných kultur v prostředí tradičního křestansko – židovského kulturního prostředí, atd.), je zřejmé. A proto komunikace a výměna názorů na tuto měnící se situaci v Evropě je mimořádně důležitá. Doporučovat potrestání člověka za názory, které nejsou v rozporu se stávajícím právním řádem České republiky či EU a pouze nevyhovují názoru několika jedincům či konkrétní instituci, považuji skutečně za návrat do hluboké evropské a české minulosti. Místo komunikace a diskuse dnešní pravdoláskaři volí metodu zastrašování státního úředníka, omezování jeho svobody projevu a realisté jenom žasnou.

Vyšlo na webu Parlamentní listy – odkaz na článek zde