Vystoupení ve Sněmovně: Státní rozpočet 2022

Vážený pane předsedo, vážené paní a páni ministři, vážené kolegyně a kolegové.

V mém příspěvku bych se chtěl rád věnovat některým aktuálním problémům návrhu rozpočtu kapitoly 333 ministerstva školství. Měl jsem šanci srovnat obsah kapitoly 333, který vytvořila bývalá vláda s paní ministryní Schillerovou s obsahem kapitoly 333, tj. s rozpočtem, který je nám předkládán současnou vládou.

Včera jsem se zájmem poslouchal stávajícího pana ministra průmyslu, který se stylizoval do role bývalého ministra Rašína. Bohužel ale jen stylizoval, výrazné úspory v předloženém návrhu rozpočtu ministerstva školství stávající vlády nejsou.

Naopak na rozdíl od návrhu rozpočtu předloženého bývalou vládou a bývalou paní ministryní zde nevidím ani krátkodobou a ani střednědobou představu vývoje rozpočtu resortu, vidíme nepatrný nárůst mzdových prostředků vlastního úřadu ministerstva školství, nárůst mzdových prostředků pracovníků vysokých škol, které si zaplatíme tím, že nám prakticky zcela ořežou investiční prostředky, a tak dále.

Z hlediska formy návrhu státního rozpočtu MŠMT zde postrádám představu vývoje financí v roce 2023 a 2024, což je myslím poprvé za dosti dlouhou dobu, co ministr financí nepředložil krátkodobý a střednědobý výhled. A to už ponechám bokem, že pro navrhovatele letošního rozpočtu, jak kdyby neexistovala roční inflace, která se dnes pohybuje kolem min 9 %.

Pokud vláda chce kopírovat pravicovou rašínovskou prvorepublikovou finanční politiku, tak by měl rozpočet a zejména obsah kapitoly 333 přebujelou administrativu úřadu ministerstva školství výrazně snižovat.

Tím myslím nejenom v obecné rovině zeštíhlit stávající úřad ministerstva školství, ale zejména otevřít diskusi o užitečnosti ministerských institucí typu CERMAT, které se celý rok připravují na jednu celorepublikovou aktivitu (např. maturity) a pak několik let pravidelně dělají chyby v předložené aktivitě a uvádějí část vystresované české rodičovské společnosti a učitelů, zodpovídající za maturitní proces, dlouhodobě v omyl.

V programovém prohlášení vlády, které je velmi vágní a neurčité, je uvedena konkrétní představa navýšení platů pedagogických pracovníků ve výši 130 % oproti stávajícímu stavu. Nehovoří se zde vůbec o nepedagogických pracovnících, tj. např o administrativních pracovnících, o pracovnících stravovacích zařízení, o školnících atp.

Ale je zajímavé, že v návrhu kapitoly 333 je uveden údaj navýšení platů pedagogických pracovníků regionálních a středních škol o 2 miliardy, což činí nárůst platů pedagogickým pracovníkům o pouhá 2 %. Při cca 9% inflaci je to skutečně „podpora“ pracovníků v regionálním a středním školství.

A o v uvozovkách podpoře platů VŠ pracovníků jsem hovořil již minule při kritice programového prohlášení vlády. Řada fakult z titulu svého oborového prostředí má ztížené podmínky pro dosažení příjmu z jiných zdrojů, než je státní rozpočet. A měli bychom pomoci vedení těchto fakult, aby si finančně stabilizovala tým pedagogických pracovníků.

Tendence odchodu některých pedagogů do jiných sfér české ekonomiky je zřejmá.

– Nevidíme alespoň hrubou představu vedení resortu a vlády o rozpočtu na léta 2023 a 2024 . Problémy kolem rozpočtu ministerstva školství pro letošní rok 2022 budu nejprve ventilovat na jednání výboru školství příští týden a pak je případně uvedu na další schůzi, která je věnována státnímu rozpočtu pro rok 2022, prostředků v roce 2023 a 2024.

– Ořezání finančních prostředků do investic ve vědě a výzkumu v době, kdy původně moderní tzv. velké infrastruktury typu CEITEC, IT4 Innovations, a další potřebují alespoň dílčí modernizaci a investice. To považuji za chybu.

– Další nárůst již dnes byrokratického organizačního systému

– Chybí mi diskuse nad zeštíhlováním ministerstva a jeho institucí. Zejména pokud bude diskuse o způsobu maturit tak očekávám diskusi nad existencí a činností CERMAT. Vláda sice meziročně dnvýšila příspěvek na činnost vysokých škol 1,2 miliardy korun. Pro desítky vysokých škol je to stejně velmi malá částka (a vzhledem k velikosti jejich rozpočtu – u velkých vysokých škol se to pohybuje v cca řádu jednotek miliard korun).

Současně o celou miliardu na investice pak přišly vysoké školy. Zůstalo jen 500 milionů na obnovu lékařských a pedagogických fakult.

Děkuji vám za pozornost