Sabatikl potíže českého školství nevyřeší

Jedno staročeské přísloví praví, že „Žák není nádoba, která se má naplnit, ale pochodeň, která se má zapálit“. Nelze s tím nic jiného než souhlasit, a to s dodatkem, že učitel musí mít k něčemu takovému nejen vzdělání a nadání, ale i vnitřní energii. Co ale dělat, když o ni přichází a hrozí vyhoření pedagoga? V tomto případě je řeč o učitelích ze základních a středních škol. Pomoci by mělo podle některých názorů zavedení sabatiklu, tedy udělení speciálního desetiměsíčního tvůrčího volna učiteli, který si při něm odpočine a do následného školního roku vstoupí opět plný sil. Mezitím se ale totálně zhroutí celý systém školství.

Občas se i v tomto resortu objeví netradiční nápady na jeho zefektivnění. Zavedení sabatiklu pro učitele základních a středních škol lze určitě zařadit do škatulky nápadů s nápisem „Velmi odvážné“. Naprosto totiž nebere v potaz stav, v němž se české školství nachází.

Tento návrh poslanců ze STAN počítá se zavedením studijního volna na dobu jednoho školního roku, a to jednou za deset let. Absolutně ale nebere v potaz, že na školách scházejí tisíce učitelů, že za učitele, který má volno, prostě nebude mít kdo učit. Nelze ani zcela pominout naprosto zásadní otázku, kde na toto celé stát vůbec vezme peníze?

Sabatikl, tedy ono tvůrčí volno, zatím znají učitelé na vysokých školách. Pokud si jej vezmou, jsou osvobozeni od pedagogických povinností na univerzitě. Zpravidla se plně soustředí na svou vědeckou práci. Vědečtí pracovníci ale tuto možnost využívají jen naprosto ojediněle, což jistě potvrdí vedení kterékoli univerzity. Svému dalšímu vzdělávání a vědě se místo v době tvůrčího volna věnují o své dovolené, o prázdninách, mimo jiné také o vánočních svátcích. Činí tak na úkor rodinného života. Přednášky a své studenty ale nezanedbávají.

Pokud by byl zákon o zavedení sabatiklu pro učitele základních a středních škol schválen, bylo by nereálné jej uvést do praxe. Vždyť na základním a středním stupni schází zhruba deset tisíc učitelů. Klíčové předměty jako matematika, fyzika a chemie nemá kdo vyučovat.

Kromě finančních potíží se rýsují i další potíže. Kdo zaplatí kurzy pro učitele na studijním volnu? Kdo zaplatí mzdu uvedenému učiteli a z kterých zdrojů? Jak bude probíhat kontrola kvality vzdělání tohoto učitele? Jsou univerzity připraveny na uvedené vzdělávání a kdo jim toto vzdělání bude platit? Hrozí tu opakování potíží, do nichž se školství dostalo kvůli inkluzi.

Nikdo nebyl na změny s ní spojené připraven. Zákon byl rychle přijat, jeho zavedení ale šokovalo nejednoho žáka, rodiče i učitele. Postupné úpravy života, a to zejména v základních školách, budou trvat ještě několik let. Opakování něčeho podobného si Česko nemůže dovolit.

Proti logice návrhu na zavedení sabatiklu lze postavit vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Tento návrh zákona navazuje na programové prohlášení vlády. Počítá s větším zapojením odborníků z praxe do výuky, čímž by se řešil palčivý problém nedostatku učitelů odborného výcviku na středních školách. Je to rozumný krok, na rozdíl od zavedení sabatiklu. Ten by české školství přeměnil na Kocourkov, v němž na jedné straně nemají dost pracovníků, a na straně druhé té hrstce zaměstnanců, co mají, dávají placené pracovní volno.

 

Karel Rais, poslanec ANO

 

Vyšlo 31. 10. 2019. Lidové noviny