Rozhovor pro Lidové noviny: V politice přibývá univerzitních šéfů

V politice přibývá univerzitních šéfů: Fiala vede ODS, Zlatuška a Rais usedli ve sněmovně, v očekávání senátního křesla je Hampl 

PRAHA – Od podzimu bude možná vystupovat v nové roli. Jako senátor. Václav Hampl, někdejší dvojnásobný rektor Univerzity Karlovy, míří do politiky. V Praze chce kandidovat jako nezávislý, ovšem s podporou KDU-ČSL, Strany zelených a osobností.

„Samozřejmě bych se chtěl zabývat vysokým školstvím a vědou, což cítím skoro jako povinnost. Vždyť jsem do toho byl dlouho zanořen. Ale za hodně důležitou považuji i problematiku stárnoucí populace či srozumitelného státu,“ řekl LN Hampl, který byl s nabídkou senátní kandidatury osloven už přede dvěma lety – ještě coby rektor. „Tehdy jsem odmítl, neboť jsem považoval za potřebné se naplno věnovat univerzitě. Navíc nepovažuji kombinaci vysoké akademické a politické funkce za dobrou. Teď je pro mě situace jiná, takže když se blížil konec mého rektorství, rozhodl jsem se pro senátní angažmá. Poměrně rychle a snadno,“ dodává Hampl, jehož rozhodování usnadnila podpora několika stran: původně též TOP 09 a STAN. „I když jsem přijal podporu KDU-ČSL a zelených, rád bych zdůraznil, že kandiduji jako nezávislý kandidát,“ říká fyziolog.

Hampl není jediným rektorem čili nejvyšším univerzitním hodnostářem, který přechází z akademického prostředí do vrcholné politiky – s přáním ovlivňovat věci veřejné. Loni vstoupil do ODS (a záhy se stal jejím předsedou) Petr Fiala, jenž dvakrát vedl Masarykovu univerzitu. Poslanci za ANO 2011 se stali i další dva brněnští exrektoři: Jiří Zlatuška z téže školy a Karel Rais z Vysokého učení technického v Brně.

Je to nový trend?

Nejžádanější bývá Senát Už v roce 1996 se stal senátorem olomoucký rektor Josef Jařab. Do Senátu se pak probojoval i podruhé v letech 2000 až 2006 (za ODA). Výraznou osobností veřejného života zůstává Jiří Zlatuška. Do politiky přivedly dvojnásobného rektora Masarykovy univerzity výtky politiků včetně Václava Klause, že prý nemá mandát ke svým vyjádřením. „Tak jsem si řekl, že budu kandidovat,“ sdělil LN Zlatuška, jenž se roku 2002 stal nezávislým senátorem na kandidátce strany LiRA. „Mluvit do veřejných záležitostí mi činí potěšení. Ani jako rektor jsem nebyl zticha, byl jsem slyšet,“ říká informatik, který loni vstoupil do parlamentu znovu – tentokrát jako poslanec za hnutí ANO. „Nikdy by mne to nenapadlo, ale Andrej Babiš mne přesvědčil, že nemá smysl jít to Senátu nebo europarlamentu, nýbrž tam, kde je největší šance věci ovlivňovat k lepšímu,“ shrnuje Zlatuška.

V témže dresu naskočil do sněmovny Rais z VUT Brno, jenž přede dvěma lety neúspěšně kandidoval do Senátu jako nestraník za TOP 09. Senát bývá častější metou. Z Vysoké školy báňské přesedlal v roce 2002 do senátorského křesla Václav Roubíček (později člen ODS), v roce 2010 usiloval o týž post Jiří Málek. „O jiné funkci než senátní jsem neuvažoval,“ řekl LN bývalý šéf Univerzity Pardubice. Chtěl se věnovat zahraniční politice a využít vyjednávacího umu. Za ČSSD kandidovali před lety do horní komory také rektor VŠE Richard Hindls nebo Jiří Witzany z ČVUT. „Člověk, který působí jako rektor, získává zkušenosti nejen s univerzitním prostředím, ale i s veřejnou správou, s ministerstvy… Myslím, že čtyři roky, které tam jako rektor stráví, jej velmi obohatí. A tito lidé většinou chtějí na společenském žebříčku dále postoupit a uplatnit své dovednosti třeba v politice,“ říká politolog Pavel Šaradín z Univerzity Palackého. Je dobře ovlivňovat tímto veřejné mínění? „Je to naprosto správně. Vysoké školy by se neměly uzavírat a měly by působit poněkud osvětově – včetně bývalých rektorů,“ míní.

Kredit, který se dá ztratit

I Hampl klade – podobně jako jeho předchůdci – na první místo Senát. „Jinou politickou roli jsem nezvažoval, ač mi bylo nabízeno ucházet se o primátorské křeslo. To jsem odmítl. Z univerzity mám zkušenosti jednat s politickým světem; jednal jsem s ministry, byl často v parlamentu, s vládou, proto je mi bližší celostátní politika,“ říká emeritní rektor Univerzity Karlovy ke kandidatuře do parlamentní lavice s „přece jen graciéznější“ pověstí. Jeho předchůdce Ivan Wilhelm neuspěl roku 2009 v bitvě o Evropský parlament za EDS, podobně jako letos Josef Hynek, stále činný rektor Univerzity Hradec Králové a člen ODS. Nejvýše v politice však zamířil jeho spolustraník – politolog Fiala. „Politika se musí zlepšovat, pak se jí nebudou lidé štítit. Myslím, že má zkušenost rektora je pro politiku dobrou průpravou,“ sdělil LN nynější předseda ODS, který prý využívá poznatků z akademických voleb, jednání s politiky i z řízení celé organizace.

Nevytrácí se však v politice rektorská aureola? „Petru Fialovi držím palce, ale myslím, že si vzal velké sousto,“míní Hampl. Adodává: „Na kreditu se dá ztratit vždy. To je jedna z výzev: snažit se, aby se to nestalo. Vždy jsem svou roli vnímal tak, že úkolem rektora je z univerzitydostat to nejlepší. V tom byměly mít osobnosti v politice podobnou roli.“